Panská skála

Národní přírodní památka Panská skála (tzv. kamenné varhany) se nachází u města Kamenický Šenov, při západním okraji místní části Prácheň. Předmětem ochrany jsou od roku 1895 pravidelné svislé až šikmé pěti a šestiboké čedičové sloupce dlouhé až 12 metrů v bývalém lomu založeném na vulkanickém čedičovém suku o nadmořské výšce 580 m. Ve vytěžené lomové jámě se nachází jezírko naplněné srážkovými vodami. Rozloha chráněného území je 1,26 ha. Panská skála v Práchni u Kamenického Šenova, nazývaná také Kamenné varhany, je chráněna od roku 1895 jako vzácná ukázka sloupcovité odlučnosti čediče. Pěti a šestiboké sloupy čediče jsou místy až 12 metrů vysoké a jsou vedle sebe uspořádány jako píšťaly u kostelních varhan.

České Švýcarsko

Národní park České Švýcarsko je jedním ze čtyř národních parků České republiky. Nalézá se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská a zaujímá oblast při státní hranici se Německem, která ho odděluje od NP Saské Švýcarsko. Geologicky náleží do Děčínské vrchoviny.Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní skalní města a na ně vázaní živočichové a rostliny. Oblast je známá především svými skalními útvary — věžemi, branami, stěnami, které vystupují nad souvislé lesy. Význačné jsou též soutěsky Kamenice a Křinice.V Českém Švýcarsku nenajdeme množství hor, které by se tyčily nad krajinou. Výjimkou je stodolová hora Děčínský Sněžník (mimo národní park, 723 m) a čedičový kužel Růžovského vrchu (619 m). Typické jsou skalní města a strmé útesy, rozdělené hlubokými roklemi. Unikátní je hluboce zaříznutý skalnatý kaňon Labe. Většina území je souvisle pokryta hlubokými lesy, které si na nedostupných místech uchovaly původní pralesovitý charakter.Národní přírodní památka Pravčická brána je největší přírodní skalní oblouk ve střední Evropě. Je 16,5 m široký a 16 m vysoký.V Evropě unikátní přírodní výtvor vznikl v druhohorních kvádrových pískovcích české křídové pánve středně turonského stáří. Erozními procesy se v pískovcích vytvořil úzký skalní ostroh překrytý pevnější pískovcovou lavicí, pod kterou došlo k perforaci skály a k postupnému rozšíření vzniklého otvoru tak, až se vytvořil skalní most. V okolí Pravčické brány se nacházejí i další skalní stěny a skalní věže s přístupnými vyhlídkami.

Hrad Bezděz

Bezděz je zřícenina hradu v okrese Česká Lípa.Nachází se na kopci Velký Bezděz, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera a obce Doksy.Jedná se o hrad s obvodovou zástavbou (aplikace na úzké staveniště). Hrad byl poprvé zmíněn roku 1264 za vlády Přemysla Otakara II. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy.Stavba byla provedena s nesmírnou precizností, vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané gotiky, dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II.

Hrad Houska

Hrad Houska byl postaven snad pány z Dubé jako raně gotické sídlo s vlivem cistercko - burgundské huti v letech 1280–1290. Kolem roku 1590 přestavěn v renesanční zámek. V roce 1823 (za Kouniců) upravován, v roce 1930 restaurován. Původní gotický hrad byl vystavěn na královském území ve 13. století. Zakladatelem mohl být Přemysl Otakar II. (nebo jeho otec král Václav I.), ale poprvé je Houska písemně zmiňována až roku 1316 v držení Hynka z Dubé. Hrad se nalézá jižně od České Lípy, v členité krajině mezi hrady Kokořínem a Bezdězem. Stojí na hranolovitém sloupci pískovce, jehož stěny spadají na třech stranách takřka svisle dolů a byly pro sídlo znamenitou obranou. Poprvé byla Houska přestavována na konci 16. století na renesanční zámek, roku 1658 přišla o čtverhrannou věž a při poslední přestavbě roku 1823 byly sníženy střechy. Na hradě se vystřídalo mnoho rodů, například Berkové z Dubé, Smiřičtí ze Smiřic, rod Hrzáňů z Harasova, hrabata ze Spauru nebo rod Kouniců.
Traduje se, že hrad Houska je starší než Bezděz. Ze strategického hlediska nemá žádný význam, nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil funkci hraničního hradu. Jeho obranný systém je zaměřený proti „vnitřnímu nepříteli“. Snad se zde střežilo něco, co se nesmělo dostat ven. Podle legendy bývala pod hradní kaplí díra do pekel, o které se zmiňuje už Hájek z Libočan. „Tento otvor vede rovnou do pekla,“ ujišťoval ve své kronice. Aby se čelilo zlým duchům, byla díra později zasypána a nad ní vystavěna kaple jako jakási pomyslná zátka nad vchodem do pekla, která by zabraňovala zlým duchům dostat se ven."

Svatojánské proudy

Jako Svatojánské proudy byl označován úsek Vltavy mezi Štěchovicemi a Slapy, kde řeka protékala hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje. Dnes je území zatopené štěchovickou vodní nádrží. Svatojánské proudy byly obávanou překážkou pro voraře, plavbu komplikovala četná skaliska. V 17. století byla kromě jiných úprav odstřelena část skaliska Sedlo (nacházejícího se na začátku úseku, poblíž dnešní hráze Slapů), na zbytku byl vztyčen Ferdinandův sloup, pojmenovaný podle císaře, který úpravu nařídil. Poblíž sloupu byla v roce 1722 postavena socha sv. Jana Nepomuckého, podle které byla oblast pojmenována (dříve se nazývala Vltavské či Štěchovické proudy). Roku 1889 byla ke Svatojánským proudům zřízena první turisticky značená cesta v Čechách. Ve 20. století se oblast stala vyhledávanou turistickou lokalitou, vznikaly zde trampské osady a zařízení pro cestovní ruch, provozovaly se turistické plavby po řece.

Lednice

Zámek Lednice se nachází v obci Lednice na pravém břehu Dyje, přibližně 12 km východně od Mikulova.Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Lednické panství získali roku 1249 Lichtenštejnové a patřilo jim bezmála 700 let.Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století v slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená.Stejně velkolepá je i výzdoba interiérů vyřezávanými kazetovými stropy, původním historickým nábytkem či pozoruhodným, šestatřicetistupňovým dřevěným schodištěm v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. Z pravé strany k zámku přiléhá rozsáhlý skleník postavený v letech 1834 a 1835. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park vybudovaný na počátku 19. století. V parku se nachází mnoho vzácných dřevin, rybníků a zajímavých staveb: minaret z roku 1798, Janův hrad - pseudogotická napodobenina hradní zříceniny, nebo Lovecký zámeček.Lednický zámek se řadí k nejvýznamnějším projevům vrcholného romantismu na území našeho státu a v květnu 1997 byl zapsán do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.

Pulčínské skály

V blízkosti valašské obce Pulčín narazíme na ojedinělé skalní útvary. Jde o velmi známé a vyhledávané místo nazvané Pulčínské skály. "Pulčiny" jsou přírodní rezervací. O kousek dále se nachází další přírodní památka - Hradisko (773 m.n.m.) se zbytky hradu a skalním městem, které je vzdálené kilometr po hřebenu severozápadním směrem. Je to útvar "pěti kostelů" s hlavní skálou "Medvědice". Hradisko je zajímavé také tím, že se zde nachází puklinová jeskyně dlouhá asi čtyřicet metrů. Pulčín je kolébka trempů a milovníků zachovalé přírody.