Hrad Houska

Hrad Houska byl postaven snad pány z Dubé jako raně gotické sídlo s vlivem cistercko - burgundské huti v letech 1280–1290. Kolem roku 1590 přestavěn v renesanční zámek. V roce 1823 (za Kouniců) upravován, v roce 1930 restaurován. Původní gotický hrad byl vystavěn na královském území ve 13. století. Zakladatelem mohl být Přemysl Otakar II. (nebo jeho otec král Václav I.), ale poprvé je Houska písemně zmiňována až roku 1316 v držení Hynka z Dubé. Hrad se nalézá jižně od České Lípy, v členité krajině mezi hrady Kokořínem a Bezdězem. Stojí na hranolovitém sloupci pískovce, jehož stěny spadají na třech stranách takřka svisle dolů a byly pro sídlo znamenitou obranou. Poprvé byla Houska přestavována na konci 16. století na renesanční zámek, roku 1658 přišla o čtverhrannou věž a při poslední přestavbě roku 1823 byly sníženy střechy. Na hradě se vystřídalo mnoho rodů, například Berkové z Dubé, Smiřičtí ze Smiřic, rod Hrzáňů z Harasova, hrabata ze Spauru nebo rod Kouniců.
Traduje se, že hrad Houska je starší než Bezděz. Ze strategického hlediska nemá žádný význam, nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil funkci hraničního hradu. Jeho obranný systém je zaměřený proti „vnitřnímu nepříteli“. Snad se zde střežilo něco, co se nesmělo dostat ven. Podle legendy bývala pod hradní kaplí díra do pekel, o které se zmiňuje už Hájek z Libočan. „Tento otvor vede rovnou do pekla,“ ujišťoval ve své kronice. Aby se čelilo zlým duchům, byla díra později zasypána a nad ní vystavěna kaple jako jakási pomyslná zátka nad vchodem do pekla, která by zabraňovala zlým duchům dostat se ven."