Požár v Uh.Brodě

Pohledy z venku při odjezdu z firmy a z výpadovky na Brno

Požár v Uh.Brodě

První větší plameny. Žlutá budova před plameny je čerpací stanice. No snad to hasiči zvládnou ...

Požár v Uh.Brodě

Pohled z firmy

Blesky

Další kousky do sbírky :)

Blesk

Vzpomínka na včerejší hromobití

Květná zahrada

Květná zahrada v Kroměříži byla založena v letech 1665-1675 biskupem Karlem II. z Lichtenststeina. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filibert Luches a Giovanni Pietro Tencalla.Centrální stavbou zahrady je osmiboká rotunda s unikátní vnitřní výzdobou. Tuto výzdobu tvoří mytologicko-alegorické fresky a bohatá štuková výzdoba. Uprostřed rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na struně dlouhé 25 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kameném stole. Celý experiment byl uspořádán právě proto, aby dokázal existenci tohoto jevu, který Foucault teoreticky odvodil na základě předpokladů o vlivu Coriolisovy síly. Tato síla způsobuje vychylování kyvadla proti směru hodinových ručiček. Tento jev je důsledkem toho, že zvolená soustava (tedy otáčející se Země) není soustavou inerciální. Ve skutečnosti se totiž neotáčí kyvadlo, neboť kyvadlo si pouze zachovává rovinu kyvu, zatímco pod ním se otáčí planeta Země. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. stol. Bylo v provozu až do roku 1940. Po válce bylo opět uvedeno do provozu, ale pak byla dlouhá léta rotunda veřejnosti nepřístupná a kyvadlo bylo poškozeno. Rotunda byla renovována a znovu otevřena veřejnosti v roce 1974 a s ní bylo opraveno i kyvadlo. V současné době (rok 2007) probíhá další renovace rotundy a kyvadlo visí bez pohybu.Další významnou stavbou je 244 m dlouhá kolonáda, která původně sloužila jako hlavní vstup. Je vyzdobena 46 sochami antických bohů, historických a mýtických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Po točitém schodišti lze vystoupat na „střechu“ galerie, odkud je výhled na zahradu a přilehlé dopravní hřiště. Při pohledu shora vynikají geometrické tvary pěšin a živých plotů a centrální rotunda.

Větrný mlýn

Větrný mlýn německého typu. Mlýn se dle potřeby a síly větru otáčel kompletně celý na své masivní dřevěné základně. V roce 1827 požádala obec Velké Těšany vrchnostenský úřad v Kroměříží o povolení k výstavbě větrného mlýna s poplatkem 5 zlatých ročně. Obecní pozemek o velikosti 1 jitra a 800 čtv. sáhů zakoupil za 60 zlatých a mlýn postavil v roce 1830 Josef Bartoň. Mlynář musel platit vrchnosti 5 zlatých a obci 54 zlatých. Měl povinnost přednostně mlít místním občanům. Již za rok však zemřel a tak živnost na tři roky převzala jeho žena. Potom mlýn měnil velmi často majitele, a jeho cena vyšplhala z původních 400 zlatých v roce 1834 na 3300 zlatých v roce 1874. Až v roce 1889 koupila rodina Páterů, která vlastnila mlýn až do roku1968. Dne 14. srpna 1890 byl mlýn větrnou smrští vyvrácen. Mlynář Josef Páter s pomocí slováckých tesařů mlýn znovu postavil a nechal zdvojit základní nosné trámy (podešve a apoštoly). Výnos větřáku však nemohl uživit jeho početnou rodinu - měl 11 dětí - a tak postupně přikoupil 3ha zemědělské půdy, kde hospodařil. Mlýn byl i jakýmsi společenským centrem okolních obcí, jezdil sem i spisovatel Jindřich Spáčil. Při okupaci byl mlýn okupanty zapečetěn. Josef Páter umírá v r. 1940. Jeho syn Josef nedbal zákazu a mlel pro místní občany načerno dál. Za spolupráci s partyzány byl zatčen a zemřel na Pankráci 24.6.1944. Po osvobození již nebyl provoz obnoven a mlýn chátral. Majitel František Páter ho chtěl dokonce rozebrat na topení, neboť mlýn již nebude ve výdělečném podnikání. Památkový ústav to však zakázal. Na konci 60. let, když hrozilo sesutí byl mlýn zařazen mezi kulturní památky I. kategorie a odkoupen ONV Kroměříž. Oprava proběhla v r. 1972 a v roce 1975 byl mlýn převeden na Muzeum Kroměřížska. V r. 1979 byl zpřístupněn veřejnosti.
Technické parametry: půdorys 5,6 x 5,6 m, výška celkem 10,4 m střecha šindelová, sedlová a podvalbou větrné kolo má průměr 14m, lopatka délku 4,8 m a plochu 6,7 m2 palečné kolo má průměr 3m a má 96 zubů mlecí kameny mají průměr 1,2 m a výšky 0,25 a 0,2 m